Focke-Wulf 190
Focke-Wulf 190
verze A-4 byla odvozena verze A-5, která měla motor posunutý o 150mm vpřed. Tím se těžiště letounu vrátilo zpět na své původní místo, kde se nacházelo ještě před zástavbou další výstroje do zadní části trupu. Strojů typu A-5 bylo postaveno celkem postaveno 723 kusů a po ukončení jeho výroby se začal stavět jeho následník Fw 190A-6. Ten se od starší verze lišil především odlehčenou konstrukcí křídel, do kterých byly zasazeny čtyři 20mm kanóny. Všestrannost tohoto letounu také umožnila řadu různých variant a tak stodevadesátka sloužila nejen jako stíhací letoun, ale také jako stíhací bombardér, cvičný a průzkumný letoun či jako ničitel bombardérů s 30mm kanónem.
První prototyp Fw 190 vzlétl v červnu 1939 a po intenzivním vývoji, soustředěném na použití motorů BMW 139 nebo BMW 801 a délku křídel, byla zahájena výroba s BMW 801 a delším křídlem. Tato výroba zahrnovala 40 předsériových Fw 190A-0 a následně 100 stíhaček Fw 190A-1, které byly zařazeny do výzbroje na podzim roku 1941. V dalším období bylo postaveno 426 kusů Fw 190A-2 s větším rozpětím a těžší výzbrojí, 894 kusů Fw 190A-3 s odlišnou výzbrojí a 894 kusů Fw 190A-4 se vstřikem metanolu a vody. První prototyp Fw 190 vzlétl v červnu 1939 a po inte
Z posledně jmenované
Po těchto verzích následovala ještě 80ti kusová série Fw 190A-7 a A-8, které se vyrobilo 1334 strojů. Ty se lišily především systémem vstřikování oxidu dusného a větší zásobou paliva díky přidání malé nádrže v zadní části trupu. Poslední verzí Fw 190 byla F. Ta byla vrcholem celé řady a vyznačovala se především vylepšeným překrytem kabiny, překonstruovaným křídlem a některé stroje byly poháněny motory BMW 801TS/TH s přeplňováním turbodmychadlem.